Stopem do Pobaltí, 2. díl: Z jihu Polska na jih Litvy

  • Posted on: 13 May 2018
  • By: Tilda

Druhý den naší cesty nás brzy ráno probouzí sluníčko kdesi na jetelové loučce v Polsku. Vydáváme se přes mokřady k nejbližší benzínce, kde se na záchodech myjeme, a stoupáme si k výjezdu s cedulkou WAR (chceme do Varšavy). Bohužel začíná trochu pršet, a tak se schováváme do vchodu benzínky, a ven vybíháme jen když zrovna něco projíždí.

Stopem do Pobaltí, 1. díl: Vyrážíme na cestu

  • Posted on: 13 May 2018
  • By: Tilda

Celé jaro 2017 jsme s Hildou strávily usilovným vymýšlením místa, které bychom v létě mohly navštívit. Naše požadavky (ne moc daleko, ani jedna jsme tam nebyly, bezpečné pro dvě holky, ne moc teplo ani moc zima) se ukázaly téměř nesplnitelnými. Strávily jsme nad mapou celých několik minut, abychom zjistily, že v Evropě už jsme byly snad úplně všude, víc na jih bude vedro a ne úplně bezpečno, a víc na sever už nic moc není. Několik týdnů jsme sledovaly servery s levnými letenkami a doufaly jsme, že aspoň tam objevíme destinaci, do které bychom se mohly vydat - ale marně.

Kuba, 5. díl: Santa Clara

  • Posted on: 11 May 2018
  • By: Tilda

Další den vstáváme brzy ráno na vlak, který nás nakonec odveze až do Colónu. Procházíme velmi dlouhým bulvárek plným lidí a Děcko se snaží najít podnik, kde prodávají pizzu a zároveň se tam dá sednout. Tento požadavek se ukazuje nesplnitelným, a tak se nakonec usazujeme v parku opět plném lidí. Prochází před námi kluci na chůdách a kolem nás hrají pánové domino.

Proč je super chodit na dlouhé běžecké závody?

  • Posted on: 9 May 2018
  • By: Tilda

V květnu 2018 jsme s Doktorem podruhé běželi pražský maraton s cílem dokončit ho pod pět hodin. Zhruba na sedmém kilometru jsem se rozhodla, že musím napsat článek o tom, proč je super chodit na dlouhé běžecké závody. Venku bylo příjemně teplo, běžela jsem pohodlnou rychlostí a měla jsem pocit, že tímhle tempem dokážu utíkat až do večera.

Kuba, 4. díl: Varadero a město krabů

  • Posted on: 20 April 2018
  • By: Tilda

Ráno jsme se pomalu sbalili a vyrazili z klimatizovaného pokoje zase do žhnoucích ulic. Podařilo se mi ostatní přesvědčit na výlet do Varadera ("To je přece hrozně profláklý, samý turisťáci, tam nechcem!"). Cíl cesty byl jasný, jediný problém byl, jak se tam dostaneme. Nakonec jsme se nechali přesvědčit taxikářem, který nás celkem za 18 CUC dovezl do Varadera, na pláž pro místní. Konečně je Kuba taky trochu hezká, protože:

1) Kluci jsou nadšení z vozidla, ve kterém jedeme.

Taxikář řídí klasický americký bourák ze 40. až 60. let. Modrý.

Stránky